Romantismus (19. století) klade důraz na cit, emoce, fantazii a je zde výraznější dynamika a agogika (zrychlování a zpomalování). Pronikla tam také lidová hudba, př. Bedřich Smetana- Cibulička. Orchestr byl stále rozšiřován a harmonie také. Mezi skladatele na přechodu klasicismu a romantismu můžeme zařadit Ludwiga van Beethovena. Nutno dodat, že toto období nemělo o skladatele nouzi. Je to také můj oblíbený hudební sloh. Vypsala jsem vám některé známé skladatele, je jich víc, ale to už si můžete případně dohledat.
Představitelé:
Franz Schubert (1797- 1828)– raný romantismus. Dílo: kolem 600 písní (Markétka u přeslice, Král duchů, Ave Maria), komorní hudba (Smrt a dívka, Poutník), symfonie (př. Nedokončená), atd.
Fryderyk Chopin (1810- 1849)– klavírní virtuos. Je mým velice oblíbeným hudebním skladatelem. Proslavil nocturno, mazurku a valčík. Často používal rubato (týká se rytmu- neklidně). Např. v klavírní skladbě Fantasie- Impromptu je pravá ruka vůči levé v rytmu 4:3, což se ani nedá počítat. Dílo: 3 klavírní sonáty, scherzo, balady, 17 polonéz, 20 valčíků, 58 mazurek, 26 preludií, 4 imprompta, 21 nocturn, 2 koncerty pro klavír a orchestr, a další.
Robert Schumann (1810- 1856)– velice uznávaný. Dílo: kolem 180 písní, 4 symfonie, oratoria, kantáty, komorní díla, Karneval, Motýlek, Davidův spolek, atd.
Richard Wagner (1813- 1883)– jeho dílo bylo v období nacismu zneužito. Díla: opery- Tristan a Isolda, Bludný Holanďan, Mistři pěvci norimberští, Prsten Nibelungův, Valkýra, atd.
Bedřich Smetana (1824- 1884)– v 50 letech ohluchl i přesto dokázal složit Má vlast. Dílo: opery (Braniboři v Čechách, Dalibor, Libuše, Prodaná nevěsta, Dvě vdovy, Čertova stěna…), cyklus šesti symfonických básní Má Vlast (Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník), polky, písně aj.
Antonín Dvořák (1841- 1904)– nejproslulejší český skladatel. Také ho mám velice ráda. Dynamika v Novosvětské symfonii, je kontrastní a grandiózní a navíc tato symfonie zazněla po přistání Američanů na Měsíci. Prostě nádhera. Další díla: opery (např. Čert a Káča, Rusalka), Slovanské tance, komorní skladby, koncerty, písně a další.
Petr Ilijič Čajkovskij (1840- 1893)– opět, byl velice významný. Patří mezi mé oblíbené skladatele. Dílo: opery (např. Evžen Oněgin, Piková dáma, Panna Orleánská, Mazepa), balety (Labutí jezero, Šípková Růženka, Louskáček), 6 symfonií (Zimní sny, Malá Ruska, Polská), koncerty (Klavírní koncert č. 1 b moll op. 23- asi nejznámější), orchestrální tvorba (př. Francesca da Rimini, Bouře, Slovanský pochod, Romeo a Julie, Serenáda pro smyčce c dur) a další.
Nikolaj Andrejevič Rimskij- Korsakov (1844- 1908)– byl členem Pětky, umělecké skupiny. Dílo: opery (např. Sněhurka, Mozart a Sallieri, Carská nevěsta, Pskoviťanka, Mlada, Zlatý kohoutek), symfonie (3 symfonie a suita Šeherezáda), komorní hudba (Klavírní koncert v c moll a trio a quintet). Zajímavé je jeho přiřazení barev k tónům. C- bílá, D- žlutá, E- safírová, F- zelená, G- zlatá, A- růžová, H- modrošedá.
Edvard Grieg (1843- 1907)– byl norský skladatel, jehož nejznámější skladby jsou: Ve sluji krále hor a Ráno (ze suity Peer Gynt). Čerpal z lidové hudby- upravil je pro čtyřruční hru na klavír. Další díla: Koncert pro klavír a orchestr a moll, Lyrické kusy pro klavír, Smyčcový kvartet g moll.
Ferenc Liszt (1811- 1886)– klavírní virtuos a skladatel. Dílo: 19 maďarských rapsodií, symfonie (Dantovská, Faustovská), symfonické básně (Prometheus, Orfeus, Mazepa, Nářek a triumf…), 3 Liebesträume a další.
Nicolo Paganini (1782- 1840)– velký houslový virtuos. Dílo: 6 houslových koncertů, 12 sonát pro housle a kytaru, 6 kvartet, Benátský karneval, Čaroděj…
Giuseppe Verdi (1813- 1901)– známý především díky svým operám (např. Mackbeth, Rigoletto, La traviata, Don Carlos, Otello, Aida).
Autor: Monika Vlachová, zdroje- wikipedie.