Před gotickou hudbou byla samozřejmě hudba románská (11. -13. stol.). Ta ještě nebyla tak rozmanitá. Dominovala zde jednohlasá vokální hudba a jazyk latina. Sloužila především k duchovním účelům nebo také ke zpěvům hrdinským. Příkladem je píseň Hospodine pomiluj ny (r. 1055). Můžete si povšimnout, že ještě nebyly takty.
Gotická hudba (12. – 14. stol., Francká říše) se částečně v časovém vymezení překrývá s románským slohem, protože někde to vzniklo a jinam se to rozšířilo a to chvíli trvá. Navíc to vzniká víceméně plynulým přechodem, takže ohraničit to není jen tak.V tomto období byla hudba ovlivňována Orientem. Používaly se hudební nástroje jako: loutna, tamburína, arabské housle, různé druhy bicích, fléten, varhany a další.
Dělí se na:
- Ars antique
- Ars nova
- Ars subtilit
V gotice se zatím z jednohlasého gregoriánského chorálu rozvinul vícehlas (polyfonie), jejichž zakladateli byli údajně Leoninus a Perotinus. Dalším vývojem vznikl chorál organum.
Vícehlasem ve světské hudbě vzniklo moteto, které zahrnovalo v podstatě hlasy: soprán, alt, hlavní hlas a bas. Později se začaly objevovat první kánony, trubadúři a truvéři (např. Richard Lví srdce) ve Francii a minesängři, kteří pěli milostné písně v Německu.
Autor: Monika Vlachová