V baroku (17.- 18. stol., Itálie) se v hudbě začal uplatňovat prinip melodicko-harminický, akordy. Vznikla opera, složená z předehry, árií, recitativů, souborů, někdy i baletu, jako úsilí o vzkříšení antického dramatu a reakce na polyfonii. Prvním tvůrcem opery byl Jacopo Peri a byla to opera Dafné, celá se dochovala Euridice. Významnější byl však Claudio Monteverdi, který tvořil na přechodu renesance a baroka a složil např. operu Orfeus či operu Ariadna, ze které se dochovala pouze jedna část.
Také došlo k vyhranění rozdílu mezi vokální a instrumentální hudbou. Další hudební formy baroka jsou kantáta, oratorium, concerto grosso, barokní suita, koncert a fuga, jejímž představitelem je J. S. Bach. Doprovodným nástrojem se stalo cembalo (předchůdce klavíru).
Notový zápis sonáty J. S. Bacha
Kostelní varhany
Autor: Monika Vlachová